Autor: MUDr. Martin Dobiaš, Ústav patologické fyziologie LF UP Olomouc

Základní vymezení GIT

Trávicí systém začíná ústy a končí řitním otvorem. Potrava je postupně posunována po celé délce trávicího traktu a je postupně rozkládána na jednoduché částice, které dokáže organismus resorbovat.

Každá část trávicí trubice je přizpůsobená své funkci. V ústech dochází k rozmělňování potravy,  v žaludku ke skladování a dalšímu rozmělňování, v tenkém střevě pak  k trávení a vstřebávání a v tlustém střevě dochází také k resorpci, ale hlavně ke sběru odpadních látek, které jsou následně z organismu vyloučeny.

Hlavní funkce gastrointestinálního traktu

 jsou:

a)      trávení (mechanickou a chemickou cestou)

b)      vstřebávání (přestup látek stěnou GIT)

c)      přeměna a skladování živin

d)      ochrana (imunitní systém a samotné trávení)

e)      vylučování

Anatomie stěny trávicí trubice

• epitel
• sliznice
• submukóza (Submukózní a hlenové žlázy, plexus submucosus Meissneri – sekrece a lokální prokrvení)
• cirkulární svalovina (plexus myentericus Auerbachi uložený mezi cirkulární a podélnou svalovinou – regulace motility)
• podélná svalovina
• zevní obal – serózní blána

Činnost GIT je řízena nervově, humorálně a přímým působením obsahu na stěnu. GIT má vysoký stupeň autonomie všech funkcí. Většina funkcí GIT je regulována z převážné části vlastním nervovým a hormonálním systémem. Autonomní nervový systém , ale také celotělově působící hormony, funkce GIT jen modulují.

Motilita GIT

Rozlišujeme dva typy základních pohybů:

• celkové – peristaltické
• lokální – segmentační a kývavé

Peristaltika vychází ze spontánně vznikajících vln bazálního elektrického rytmu (BER) hladké svaloviny. Za určitých podmínek BER spouští kontrakce vláken hladké svaloviny.

Mezi proximálním a distálním žaludkem je pacemakerová oblast, kde vlny BER vznikají s největší frekvencí (3/min) a postupují dál aborálním směrem. Výsledkem těchto pochodů je míchání a aborální posun chymu. Nejedná se pouze o aktivitu hladké svaloviny GIT, ale (zejména v tenkém střevě) se uplatňují také pohyby lokální mísící, které jsou vyvolány  činností  svalové vrstvy, která zabezpečuje pohyby sliznice, pomocí podélných a cirkulárních řas a pohyby klků. Na regulaci pohybu klků se podílí hormon vilikinin.

V dutině ústní, hltanu a v horní třetině jícnu se vykonává  motorická aktivita pomocí příčně pruhovaných svalů. Tyto pohyby jsou poměrně rychlé. Většinou jsou součástí podmíněných a zčásti i nepodmíněných reflexů. Vůlí je lze ovládat jen do jisté míry. V oblastech s převahou hladké svaloviny je pohyb tráveniny řízen otevíráním a uzavíráním anatomických a funkčních svěračů, stahy a relaxací podélné svaloviny. Na aborální pohybu tráveniny se převážně podílí cirkulární svalovina.

Shrnutí

Pohyby trávicí trubice jsou řízeny nervovou pletení (plexus myentericus Auerbachi). V žaludku se nachází pacemaker, který dále aktivuje pohyby hladké svaloviny GIT.

Motilitu ovlivňuje také účinek sympatiku a parasympatiku a působení lokálních hormonů.

Krevní zásobení GIT

Součástí krevního systému GIT je  i zásobení sleziny, pankreatu a ledvin.

Tepny přivádějící krev do trávicího traktu:

• truncus coeliacus
• arteria mesenterica superior
• arteria mesenterica inferior

Truncus coeliacus zásobuje krví žaludek, duodenum, játra, pankreas i slezinu.

Arteria mesenterica superior a arteria mesenterica inferior zásobují  tenké a tlusté střevo.

Artérie se v orgánech rozvětvují a tvoří tak tenčí větve, které se navzájem propojují. Arterioly se dostávají do střevní stěny a šíří se až do klků a do submukózy (první kapilární systém), kde se podílí na sekrečních a resorpčních funkcích GIT.

Žilní krev je odváděna portální vénou a odtéká do jater, kde vytváří druhý kapilární systém. Retikuloendotelové buňky zbavují krev bakterií a cizorodých látek. Krev následně odchází do vena hepatica a odtud do vena cava inferior.