- Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na LF a FZV UP Olomouc - http://pfyziolklin.upol.cz -
Nukleární kardiologie: Zátěžové testy – Perfúzní scintigrafie myokardu (klinické případy)
Posted By 003 On 14.4.2012 @ 12:42 In 2.1. Kardiologie. Ischemická choroba srdeční. Srdeční selhání. | Comments Disabled
Perfúzní stintigrafie myokardu je nejčastěji využívána u pacientů s předpokládanou nebo prokázanou ischemickou chorobou srdeční (ICHS), obvykle ve spojení se zátěžovým testem. Zátěžové testy při vyšetření perfúze myokardu mají za úkol navození heterogenity perfúze myokardu anebo ischémii pomocí fyzické nebo farmakologické zátěže (obrázek 1).
Obr. 1 Schematické znázornění principu klidové a zátěžové perfúzní scintigrafie myokardu. Na klidovém scintigramu je distribuce radioaktivity v myokardu homogenní i přes přítomnost významné stenózy koronární arterie (horní křivka). Po zátěži dochází k heterogenitě myokardiálního krevního průtoku a v povodí zásobovaném stenotickou koronární arterií je koncentrace radioaktivity relativně nižší (dolní křivka).
Fyzická dynamická zátěž (bicykl nebo pohyblivý pás) je fyziologickým podnětem ke zvýšení koronárního průtoku. Při fyzické zátěži dochází k nepřímé vazodilataci vlivem nárůstu kyslíkové spotřeby myokardu (krevní průtok koronárním řečištěm se zvýší asi 2x). Provádění je obdobné jako u zátěžového EKG včetně monitorování a hodnocení EKG.
Někteří pacienti vůbec nejsou schopni fyzickou zátěž podstoupit anebo je dosažená zátěž velmi nízká. Nedostatečná úroveň zátěže je nejčastější příčinou falešně negativních nálezů. Proto je u těchto pacientů doporučována farmakologická zátěž. Mezi nejčastější příčiny nedostatečné úrovně zátěže patří:
Používají se látky s přímým vazodilatačním účinkem (dipyridamol nebo adenosin) nebo adrenergní látky s inotropním a chronotropním účinkem (dobutamin).
Dipyridamol je nejčastější variantou farmakologické zátěže. Jedná se o pyrimidinovou bázi, která zabraňuje zpětnému vychytávání adenosinu (inhibitor adenosinové deaminázy), což vede k akumulaci endogenního adenosinu a vazodilataci. Průtok koronárním řečištěm se zvýší asi čtyřikrát. Pacienti nesmí nejméně 12 hod. před vyšetřením užít látky obsahující kofein a ostatní methylxantinové deriváty, které by blokovaly adenosinový receptor. Obdobně jako u ergometrie je nutné monitorovat EKG a krevní tlak. Dipyridamol je aplikován v nitrožilní infuzi trvající 4 min. (0,56 mg/kg hmotnosti). Současná fyzická zátěž je možná (ergometrie nebo “handgrip“) a obvykle je pacienty dobře tolerována, nevede však k další dilataci koronárního řečiště. Důvodem kombinace dipyridamolu s fyzickou zátěží je pokles frekvence nežádoucích účinků, lepší kvalita obrazů při redukci tkáňového pozadí (redistribuce radioaktivity do pracujících svalů) a možnost provedení zátěže i u pacienta s nízkým výchozím krevním tlakem.
V případě obtíží při anebo po dipyridamolovém testu můžeme jeho účinek zablokovat podáním 100-300 mg aminophyllinu i.v. (dávku aminophyllinu je výhodnější podat frakcionovaně pro jeho kratší plazmatický poločas ve srovnání s dipyridamolem). Incidence závažných kardiálních příhod je relativně nízká (asi 0,03 %), hypotenze po dipyridamolu se však objevuje poměrně často (5 %) a u pacientů se závažným postižením koronárního řečiště může progredovat do kardiogenního šoku. Proto je potřeba věnovat provedení testu vždy maximální pozornost.
Zpracoval: Milan Kamínek, Klinika nukleární medicíny LF UP a FN v Olomouci
Literatura k dalšímu studiu:
Article printed from Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na LF a FZV UP Olomouc: http://pfyziolklin.upol.cz
URL to article: http://pfyziolklin.upol.cz/?p=5468
URLs in this post:
[1] Image: http://pfyziolklin.upol.cz/wp-content/uploads/2011/12/Obr.-7.jpg
Click here to print.
Copyright © 2011 Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na LF a FZV UP Olomouc. All rights reserved.