- Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na LF a FZV UP Olomouc - http://pfyziolklin.upol.cz -
Kazuistika: Hypokalémie
Posted By 0003 On 1.2.2013 @ 15:47 In 5.2. Poruchy iontové rovnováhy | Comments Disabled
Zpracoval: doc. MUDr. Petr Schneiderka, CSc., Ústav patologické fyziologie LF UP v Olomouci
32letá žena si opakovaně stěžovala na dlouhodobé neurčité obtíže spojené s pocitem neklidu, letargií a všeobecnou svalovou slabostí. Její osobní i rodinná anamnéza byla bezvýznamná. Uvedla pouze opakované silné premenstruální tenze, které léčila blíže nespecifikovanými „tabletami“. Fyzikální vyšetření při přijetí k hospitalizaci prokázalo pouze normální krevní tlak i tepovou frekvenci a lehkou obezitu. Všechny ostatní nálezy byly v mezích normy.
V rámci vstupních vyšetření byl odebrán vzorek krve a moči, v nichž biochemické vyšetření přineslo mj. tyto výsledky:
Sérum | Naměřené hodnoty | Normální hodnoty |
Na+ | 137 mmol/l | 132 – 144 |
K+ | 2,6 mmol/l | 3,2 – 4,8 |
HCO3- | 36 mmol/l | 23 – 33 |
Cl- | 94 mmol/l | 98 – 108 |
paCO2 | 5,33 kPa | 4,7 – 5,9 |
Močovina | 6,5 mmol/l | 3,0 – 8.0 |
Kreatinin | 100 μmol/l | 60 – 120 |
Tabulka 1: Vstupní hodnoty vyšetření séra.
Moč | Naměřené hodnoty |
Na+ | 73 mmol/l |
K+ | 48 mmol/l |
Cl- | 92 mmol/l |
Moč chemicky a sediment mikroskopicky | V mezích normy |
Tabulka 2. Vstupní hodnoty vyšetření moče.
Nápadná je hypokalémie. Zvýšené HCO3- při normálním paCO2 dále naznačují metabolickou alkalózu. Takový stav může být způsoben zvracením, nadbytkem mineralokortikoidů, užíváním diuretik, vzácněji chronickým užíváním laxativ apod. Pro bližší objasnění příčin byl ordinován dexametazonový supresní test a stanovení plazmatické reninové aktivity (PRA) a koncentrace aldosteronu s následujícími výsledky:
Dexametazonový supresní test prokázal normální pokles koncentrace kortisolu, a tím vyloučil hyperkortikalismus.
Stanovení aldosteronu a PRA však zároveň prokázalo sekundární hyperaldosteronismus.
Na základě anamnézy a aktuálního klinického stavu pacientky lze vyloučit otoky, hemoragie a dehydrataci. Vzhledem k vyššímu HCO3- lze vyloučit i renální tubulární acidózu. Bartterův syndrom, jenž se vyskytuje převážně v ranném dětském věku, je také málo pravděpodobný.
Pro zvýšené ztráty draslíku ledvinami ovšem svědčí jeho koncentrace v moči (U-K), protože při extrarenálních cestách ztrát draslíku by U-K byla pod 20 mmol/L, kdežto pacientka měla U-K 48 mmol/L, což je ve shodě i s nálezem hyperaldosteronismu, který zvyšuje sekreci K+ v druhé části distálních tubulů a ve sběracích kanálcích. Jenže pokud by byl příčinou jen samotný sekundární hyperaldosteronismus, pak by byla U-Na menší než U-K, ale zde je poměr U-Na/U-K nad 1,0 a to je důkazem, že současně se ztrátami draslíku se ledvinami ztrácí i sodík. Vzniklá hypovolemie pak druhotně aktivuje systém renin-angiotenzinII-aldosteron, který následně kompenzuje ztráty sodíku na úkor draslíku.
Pacientka sice zpočátku popírala užívání jakýchkoliv léků, ale po opakovaných dotazech připustila, že si na léčbu svých premenstruálních obtíží nechala předepsat tablety, které již dlouhodobě bere. Jednalo se o thiazidové diuretikum, následkem jehož použití vznikly veškeré popsané obtíže a celkový obraz „pseudobartterova syndromu“.
Article printed from Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na LF a FZV UP Olomouc: http://pfyziolklin.upol.cz
URL to article: http://pfyziolklin.upol.cz/?p=9099
Click here to print.
Copyright © 2011 Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na LF a FZV UP Olomouc. All rights reserved.