Automatizované externí defibrilátory (AED) – význam a použití v rámci BLS

Autor:  Pavel Marcián, Olga Klementová, Bronislav Klementa

Pracoviště: Ústav patologické fyziologie LF UP Olomouc

Jedinou účinnou léčbou komorové fibrilace a bezpulzové komorové tachykardie je co nejčasnější defibrilace, přičemž šance pacienta na přežití klesá s každou minutou až o 10 %. Časná defibrilace je proto zařazena jako třetí článek řetězce přežití. Vynálezem a dalším vývojem automatizovaných externích defibrilátorů (AED) se bezpečné provedení defibrilace dostalo z rukou lékařů i do rukou laiků. AED se dělí na přístroje, kde po zjištění defibrilovatelné poruchy srdečního rytmu provede výboj zachránce stisknutím tlačítka po výzvě přístroje (AED automatizované, semi-automatic), a na přístroje, které po předchozím upozornění výboj samy provedou (AED automatické, automatic). [1]

AED mají význam především tam, kde je možné zajistit dostatečný výcvik jejich obsluhy a pravděpodobnost předpokládaného výskytu náhlé zástavy oběhu v daném místě je minimálně 1 příhoda za 2 roky. Místa rozmístění AED jsou označena mezinárodní značkou. (Obr.1). V současnosti je díky programu PAD (Public Access Defibrillation) rozmístěno ve světě několik milionů AED (přesný počet není znám, oficiální registr AED neexistuje, i když celosvětově jsou snahy registry postupně vytvářet a naplňovat). [2, 3]

AED přístrojů je na českém trhu trhu vice než 20 typů. Liší se velikostí dodané energie, maximálním počtem výbojů, typem baterie, rozměry i hmotnosti.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Postup resuscitace dospělých s AED (obr. 2)

 

- na prvním místě je bezpečnost zachránce a zachraňovaného

 

- pokud postižený nereaguje, zavolejte si pomocníka

 

- neobjeví-li se po uvolnění dýchacích cest normální dýchání, aktivujte zdravotnickou záchrannou službu (ZZS), nebo nemocniční resuscitační tým, a zahajte resuscitaci

 

- je-li k dispozici vice zachránců, pošlete jednoho pro AED a aktivujte ZZS/nemocniční resuscitační tým

 

- má-li zachránce jediného pomocníka, pak jej pošlete pro AED až po aktivaci ZZS/nemocničního resuscitačního týmu, což může pomocník provést mobilním telefonem cestou pro AED

 

- jestliže je zachránce sám bez pomocníka a po uvolnění dýchacích cest postižený normálně nedýchá, aktivuje zachránce ZZS/nemocniční resuscitační tým a poté pokračuje v resuscitaci

 

- je-li AED uložen v blízkosti místa prováděné resuscitace, může jej zachránce rychle přinést a zprovoznit. Dále již postupuje dle pokynů přístroje

 

- jakmile je AED přinesen, zapněte jej a elektrody nalepte na hrudník za pokračující resuscitace

 

- neztrácejte čas při přípravě a lepení samolepicích elektrod

 

- nepřerušujte komprese při nalepovaní elektrod

 

- elektrody nalepte na suchý hrudník a zabraňte nedokonalému přilepení, oholte silné ochlupení (výrobce dodává holítka k AED přístroji)

 

- má-li postižený pacemaker/kardioverter, umístěte elektrody alespoň ve vzdálenosti 8 cm od těchto přístrojů (alternativně anteroposteriorně či biaxilárně)

 

- při provádění analýzy srdečního rytmu s postiženým nehýbejte a podejte bezpečně defibrilační výboj (Obr. 3)

 

- po provedeném výboji pokračujte v resuscitaci poměrem 30 kompresí hrudníku ku 2 dechům u dospělých (nebo technikou komprese bez ventilace) do provedení další analýzy

 

- provádějte komprese během nabíjení AED před výbojem

 

- není-li defibrilační výboj doporučen, pokračujte v resuscitaci

 

 

 

 

 

 

Nejdůležitější je včasná a správně prováděná kardiopulmonální resuscitace bez zbytečného přerušovaní kompresí. Přerušení kompresí hrudníku na dobu potřebnou pro provedení analýzy srdečního rytmu zachránce ovlivnit nemůže. Měl by se ale snažit, aby nedošlo k přerušení kompresí při nalepování elektrod a aby komprese hrudníku byly prováděny při nabíjení AED před výbojem. Výrobci dodávají s AED jednoduchá holítka, protože silné ochlupení zhoršuje adhezi elektrod a zvyšuje impedanci hrudníku. Je třeba si uvědomit, že cílem není, aby byl hrudník dokonale hladký, ale aby se odstranilo co nejvíce ochlupení bez ztráty času a bez poranění postiženého. Některé přístroje se zapínají tlačítkem, jiné automaticky po otevření víka přístroje. Po provedení výboje by co nejdříve mělo byt opět pokračováno v kompresích hrudníku do další analýzy. Přerušení kompresí při defibrilaci by nemělo být delší než 5 vteřin. Kvalitní KPR má být prováděna do doby přinesení AED i během přípravy přístroje.

 

 

Délka provádění resuscitace s AED

 

- až do předání postiženého ZZS/nemocničnímu resuscitačnímu týmu

- do objevení se známek života postižené osoby

- do vyčerpání zachránce

 

Resuscitace s AED ve zdravotnických zařízeních

 - neliší se od obecných doporučených postupů, AED může použít jakákoliv vyškolená osoba zdravotnického zařízení. Některé typy AED umožňují volbu manuálního režimu defibrilace, mají zobrazení EKG křivky a umožňují i stažení dat uživatelem (Obr. 4)

 

 

 

 

 

 

 

 

Zásady bezpečné defibrilace

 

- resuscitujte a defibrilujte v ochranných latexových nebo vinylových rukavicích

 

- postiženého z mokrého prostředí rychle a šetrně přesuňte na suché místo

- má-li postiženy mokry hrudník (profuzní poceni, utonulý) pak otřete hrudník alespoň na jeho přední časti, zvláště v místech, kde budou nalepeny elektrody

 

- při prováděné defibrilaci nesmí být s postiženým nikdo v přímém kontaktu (dotyk končetinou), ani v kontaktu nepřímém (dotek kovové časti postele, svazku klíčů, infuze)

 

- podejte výboj až poté, co hlasitě informujete další zachránce o svém záměru

 

- před stisknutím tlačítka pro výboj rychle zkontrolujte, že se nikdo postiženého nedotýká

 

Použití AED u dětí

Automatizované externí defibrilátory jsou sofistikované přístroje, které pomoci speciálního programu rozeznají typ srdečního rytmu k defibrilaci, nabijí se a vydají výzvu k provedení defibrilačního výboje. AED jsou pro děti od 1 do 8 let bezpečné, zvláště jsou-li použity speciální pediatrické elektrody či software, kdy je energie výboje zeslabena tlumičem na 50–75 J. [4, 5] Pokud však není tento typ AED pro děti k dispozici, může být použit nemodifikovaný AED pro dospělé i u dětí starších jednoho roku, u dětí mladších 1 roku se použití AED pro laiky nedoporučuje. [6] Hrudní komprese se mají přerušovat jen minimálně při nalepování elektrod, analýze EKG a při podání defibrilačního výboje. Samolepící elektrody se na hrudníku dítěte nesmí překrývat, je vhodné jejich přiložení anteroposteriorně, což je na pediatrických elektrodách vyznačeno. (Obr. 5)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Literatura

1. Perkins GD, Travers AH, Berg RA et al. Part 3: Adult basic life support and automated external defibrillation: 2015 International Consensus on Cardiopulmonary Resuscitation and Emergency Cardiovascular Care Science with Treatment Recommendations. Resuscitation 2015 Oct;95:e43-69. doi: 10.1016/j.resuscitation.2015.07.041. Epub 2015 Oct 15.

2. Bardy GH, Lee KL, Mark DB et al. Home use of automated external defibrillators for sudden cardiac arrest. The New England journal of medicine 2008; 358: 1793–804.

3. White RD, Bunch TJ, Hankins DG. Evolution of a community-wide early defibrillation programme experience over 13 years using police/fire personnel and paramedics as responders. Resuscitation

2005; 65: 279–83.

4. Bar-Cohen Y, Walsh EP, Love BA, Cecchin F. First appropriate use of automated external defibrillator in an infant. Resuscitation 2005; 67: 135–7.

5. Sunde K, Jacobs I, Deakin CD et al. Part 6: Defibrillation: 2010 international consensus on cardiopulmonary resuscitation and emergency cardiovascular care science with treatment recommendations.

Resuscitation 2010;81 Suppl 1: e71–85.

6. Divekar A, Soni R. Successful parental use of an automated external defibrillator for an infant with long-QT syndrome. Pediatrics 2006; 118: e526–9.