Autor: MUDr. Martin Dobiaš, Ústav patologické fyziologie LF UP Olomouc
Základní vymezení GIT
Trávicí systém začíná ústy a končí řitním otvorem. Potrava je postupně posunována po celé délce trávicího traktu a je postupně rozkládána na jednoduché částice, které dokáže organismus resorbovat.
Každá část trávicí trubice je přizpůsobená své funkci. V ústech dochází k rozmělňování potravy, v žaludku ke skladování a dalšímu rozmělňování, v tenkém střevě pak k trávení a vstřebávání a v tlustém střevě dochází také k resorpci, ale hlavně ke sběru odpadních látek, které jsou následně z organismu vyloučeny.
Hlavní funkce gastrointestinálního traktu
jsou:
a) trávení (mechanickou a chemickou cestou)
b) vstřebávání (přestup látek stěnou GIT)
c) přeměna a skladování živin
d) ochrana (imunitní systém a samotné trávení)
e) vylučování
Anatomie stěny trávicí trubice
- epitel
- sliznice
- submukóza (Submukózní a hlenové žlázy, plexus submucosus Meissneri – sekrece a lokální prokrvení)
- cirkulární svalovina (plexus myentericus Auerbachi uložený mezi cirkulární a podélnou svalovinou – regulace motility)
- podélná svalovina
- zevní obal – serózní blána
Činnost GIT je řízena nervově, humorálně a přímým působením obsahu na stěnu. GIT má vysoký stupeň autonomie všech funkcí. Většina funkcí GIT je regulována z převážné části vlastním nervovým a hormonálním systémem. Autonomní nervový systém , ale také celotělově působící hormony, funkce GIT jen modulují.
Motilita GIT
Rozlišujeme dva typy základních pohybů:
- celkové – peristaltické
- lokální – segmentační a kývavé
Peristaltika vychází ze spontánně vznikajících vln bazálního elektrického rytmu (BER) hladké svaloviny. Za určitých podmínek BER spouští kontrakce vláken hladké svaloviny.
Mezi proximálním a distálním žaludkem je pacemakerová oblast, kde vlny BER vznikají s největší frekvencí (3/min) a postupují dál aborálním směrem. Výsledkem těchto pochodů je míchání a aborální posun chymu. Nejedná se pouze o aktivitu hladké svaloviny GIT, ale (zejména v tenkém střevě) se uplatňují také pohyby lokální mísící, které jsou vyvolány činností svalové vrstvy, která zabezpečuje pohyby sliznice, pomocí podélných a cirkulárních řas a pohyby klků. Na regulaci pohybu klků se podílí hormon vilikinin.
V dutině ústní, hltanu a v horní třetině jícnu se vykonává motorická aktivita pomocí příčně pruhovaných svalů. Tyto pohyby jsou poměrně rychlé. Většinou jsou součástí podmíněných a zčásti i nepodmíněných reflexů. Vůlí je lze ovládat jen do jisté míry. V oblastech s převahou hladké svaloviny je pohyb tráveniny řízen otevíráním a uzavíráním anatomických a funkčních svěračů, stahy a relaxací podélné svaloviny. Na aborální pohybu tráveniny se převážně podílí cirkulární svalovina.
Shrnutí
Pohyby trávicí trubice jsou řízeny nervovou pletení (plexus myentericus Auerbachi). V žaludku se nachází pacemaker, který dále aktivuje pohyby hladké svaloviny GIT.
Motilitu ovlivňuje také účinek sympatiku a parasympatiku a působení lokálních hormonů.
Krevní zásobení GIT
Součástí krevního systému GIT je i zásobení sleziny, pankreatu a ledvin.
Tepny přivádějící krev do trávicího traktu:
- truncus coeliacus
- arteria mesenterica superior
- arteria mesenterica inferior
Truncus coeliacus zásobuje krví žaludek, duodenum, játra, pankreas i slezinu.
Arteria mesenterica superior a arteria mesenterica inferior zásobují tenké a tlusté střevo.
Artérie se v orgánech rozvětvují a tvoří tak tenčí větve, které se navzájem propojují. Arterioly se dostávají do střevní stěny a šíří se až do klků a do submukózy (první kapilární systém), kde se podílí na sekrečních a resorpčních funkcích GIT.
Žilní krev je odváděna portální vénou a odtéká do jater, kde vytváří druhý kapilární systém. Retikuloendotelové buňky zbavují krev bakterií a cizorodých látek. Krev následně odchází do vena hepatica a odtud do vena cava inferior.
