Obsah [Zobrazit/Skrýt]
Vytisknout Wikistránku Vytisknout Wikistránku

Nukleární kardiologie: Diagnostika ICHS pomocí SPECT (klinické případy)



Charakteristika

Podle Bayesova teorému je optimální indikovat neinvazivní vyšetření pro detekci ICHS u pacientů se střední předtestovou pravděpodobností ICHS. Významnou skupinou vyšetřovaných jsou pacienti s neurčitým diagnostickým závěrem po zátěžové elektrokardiografii (neinterpretovatelná EKG křivka, nižší tolerance zátěže apod.). Obtížnější rozhodování je u žen a u diabetických pacientů s ICHS.

Tabulka 1. Indikace SPECT (jednofotonové emisní počítačové tomografie) zobrazování myokardu

Detekce, lokalizace, rozsah a závažnost myokardiální ischémie
Stratifikace rizika, posouzení závažnosti stenózy zjištěné při koronarografii
Vyšetření po koronární revaskularizaci (angioplastika nebo bypass)
Zjištění viability myokardu u pacientů s dysfunkcí levé komory při plánování revaskularizace
Kvantifikace funkce levé komory (alternativa k echokardiografii nebo ventrikulografii)

Klinické hodnocení

Při hodnocení SPECT obrazů (SPECT = jednofotonová emisní tomografie) je posuzována regionální distribuce myokardiální perfúze pomocí barevné škály, kdy každý pixel v digitálním obraze je zobrazen barvou odpovídající počtu naměřených impulzů. Scintigrafické nálezy při zátěžovém zobrazování myokardiální perfúze jsou v zásadě trojího druhu:

Obr. 1 Standardní orientace pro SPECT zobrazování myokardu. Homogenní distribuce perfúze v pozátěžovém zobrazení svědčí pro dostatečnou rezervu koronárního průtoku a dobrou prognózu (riziko závažné kardiální příhody menší než 1 % ročně).

Obr. 2 Zátěží navozený reverzibilní defekt perfúze u 57letého muže svědčí pro ischémii v oblasti hrotu, septa a spodní stěny.


 

 

Obr. 3 Fixní defekt perfúze s nízkou akumulací radiofarmak u 54letého pacienta svědčí pro jizvu po infarktu myokardu v oblasti bočné stěny.

Zpracoval: Milan Kamínek, Klinika nukleární medicíny LF UP a FN v Olomouci. Formálně upravil Jaroslav Veselý, Ústav patologické fyziologie LF UP v Olomouci.

Literatura k dalšímu studiu:

  1. Hesse B, Tägil K, Cuocolo A, et al. EANM/ESC procedural guidelines for myocardial perfusion imaging in nuclear cardiology. Eur J Nucl Med Mol Imaging 2005;32:855-97.
  2. Germano G, Berman DS. Regional and Global Ventricular Function and Volumes from Single-Photon Emission Computed Tomography Perfusion Imaging. In: Zaret BL, Beller GA. Clinical Nuclear Cardiology. Third Edition. Philadelphia, Elsevier Mosby, 2005, 189-212.
  3. Kamínek M, Lang O, Henzlova M. Activity of nuclear cardiology in the Czech Republic in 2000 – 2005. Eur J Nucl Med Mol Imaging 2007;34:959-960.
  4. Underwood SR, Wiener S. Myocardial perfusion scintigraphy in Europe 2005: A survey of the European Council on Nuclear Cardiology.  Eur J Nucl Med Mol Imaging 2009;36(2):260-268.
  5. Mysliveček M, Kamínek M. Doporučení k provádění zátěžových testů v nukleární kardiologii. Cor Vasa 2000;42(3): K54-56.
  6. Lang O, Kamínek M, Trojanová H. Nukleární kardiologie. Galén, Praha, 2008.
  7. Flotats A, Knuuti J, Gutberlet M, et al. Hybrid cardiac imaging: SPECT/CT and PET/CT. A point position statement by the European Association of Nuclear Medicine (EANM), the European Society of Cardiac Radiology (ESCR) and the European Council of Nuclear Cardiology (ECNC). Eur J Nucl Med Mol Imaging 2011;38:201–212.
  8. Klocke FJ, Baird MG, Lorell BH, , et al. ACC/AHA/ASNC guidelines for the clinical use of cardiac radionuclide imaging—executive summary: a report of the American College of Cardiology/American Heart Association Task Force on Practice Guidelines (ACC/AHA/ASNC Committee to Revise the 1995 Guidelines for the Clinical Use of Cardiac Radionuclide Imaging). J Am Coll Cardiol 2003;42:1318–33.
  9. Hachamovitch R, Rozanski A, Shaw LJ, et al. Impact of ischaemia and scar on the therapeutic benefit derived from myocardial revascularization vs. medical therapy among patients undergoing stress-rest myocardial perfusion scintigraphy. Eur Heart J 2011;32:1012–1024.
  10. Metelková I, Kamínek M, Sovová E, et al. Stratifikace rizika pomocí zátěžového SPECT zobrazení myokardu v kombinaci se stanovením koronárního kalciového skóre u rizikových pacientů s diabetem a/nebo ledvinným selháním. Vnitř Lék 2010;56(11):1122-29.
  11. Budíková M, Kamínek M, Sovová E, Kaletová M, Metelková I, Henzlová L, Buriánková E, Formánek R. Prognostický význam koronárního kalciového skóre a zátěžového zobrazení myokardu pomocí jednofotonové emisní tomografie u asymptomatických rizikových pacientů. Cor Vasa (v tisku).
  12. Hendel RC, Abbott BG, Bateman TM, et al. The role of radionuclide myocardial perfusion imaging for asymptomatic individuals. J Nucl Cardiol 2011;18(1):3-15.
  13. Wijns W, Kolh P, Danchin N, et al. Guidelines on myocardial revascularization.  Eur Heart J 2010;31(20):2501-55.



Autor příspěvku: 003 dne 14.4.2012 Chcete-li příspěvek editovat, musíte se přihlásit do systému.
Rubriky: 2.1. Kardiologie. Ischemická choroba srdeční. Srdeční selhání.
title=
Klíčová slova: , ,

Nejnovější příspěvky



Website is Protected by Wordpress Protection from eDarpan.com.