Obsah [Zobrazit/Skrýt]
Vytisknout Wikistránku Vytisknout Wikistránku

Nukleární kardiologie: Vyšetření SPECT po koronární revaskularizaci (klinické případy)



Charakteristika

Obzvlášť cenné je SPECT vyšetření u pacientů po revaskularizaci, tj. při podezření na restenózu po perkutánní koronární intervenci (PCI) nebo na okluzi štěpů u pacientů po by-passové operaci koronárních tepen (CABG, coronary artery bypass graft). 

Tabulka 1. Indikace SPECT (jednofotonové emisní počítačové tomografie) zobrazování myokardu

Detekce, lokalizace, rozsah a závažnost myokardiální ischémie
Stratifikace rizika, posouzení závažnosti stenózy zjištěné při koronarografii
Vyšetření po koronární revaskularizaci (angioplastika nebo bypass)
Zjištění viability myokardu u pacientů s dysfunkcí levé komory při plánování revaskularizace
Kvantifikace funkce levé komory (alternativa k echokardiografii nebo ventrikulografii)

Může však rovněž docházet k progresi aterosklerózy v povodí, kde dosud nebyla provedena intervence. Indikováni jsou zejména pacienti s rekurencí symptomů nebo s pozitivním či nediagnostickým zátěžovým EKG. Klinický prospěch z neinvazivního zobrazovacího vyšetření mohou mít rovněž asymptomatičtí diabetičtí pacienti, stejně jako pacienti více než 5 let po CABG (zvláště mají-li venózní štěpy) a pacienti po prodělaném infarktu myokardu (zátěžová elektrokardiografie je často obtížně interpretovatelná pro klidové abnormality na EKG). Zátěžové zobrazení myokardiální perfúze je rovněž přínosné u pacientů s nekompletní revaskularizací, kdy intervence bývá často provedena pouze na nejvýznamnějších stenózách a ostatní stenózy ponechány bez dilatace.

Klinické hodnocení

U porevaskularizačních studií je obvykle nutné zjistit, zda má pacient zátěží navozenou ischémii, ve kterém povodí je ischémie zobrazena a jaká je její závažnost, a u dysfunkčních segmentů je zapotřebí posoudit i jejich viabilitu (obrázek 1 A-B).

 

Obr. 1A 50letý muž s ICHS, po diafragmatickém infarktu myokardu řešeném přímou angioplastikou (PCI; perkutánní koronární intervence) na pravé koronární tepně (ACD). V povodí ramus interventricularis anterior (RIA) proximálně zůstala nezdilatovaná 70% stenóza. Pomocí kontrastní ventrikulografie při koronarografii byla zjištěna těžká hypokinéza posterobazálně a diafragmaticky, hodnota EF byla 46 %. Po přechodném období, kdy byl pacient bez obtíží, se u něho znovu objevil syndrom anginy pectoris, EKG bylo bez vývoje. Pacient byl odeslán na zátěžové SPECT vyšetření s dotazem, zda se jedná o restenózu po PCI na ACD nebo o projev ischémie v povodí RIA, a zda je myokard v obou povodích viabilní. Vyšetření ukázalo kombinaci reverzibilní poruchy perfúze anteroseptálně a apikálně (ischémie dominantně v povodí RIA provázená pozátěžovým omráčením levé komory) a fixní defekt v oblasti spodní stěny (inferiorně) (jizva po infarktu myokardu postihující 3/4 povodí ACD). Pacient byl odeslán k rekoronarografii, která vyloučila in-stent restenózu na ACD, a měl provedenu PCI na RIA.


 

Obr 1B Tentýž pacient byl odeslán na opakovaný zátěžový test 9 měsíců po PCI provedenou na RIA pro atypickou anginu pectoris a dušnost při námaze. Byl zobrazen pouze fixní defekt v oblasti spodní stěny (inferiorně) s vychytáváním radiofarmaka < 50 % maxima odpovídající jizvě po infarktu myokardu. Jelikož nebyla prokázána zátěží navozená ischémie, další intervence již nebyla nutná.

Zpracoval: Milan Kamínek, Klinika nukleární medicíny LF UP a FN v Olomouci. Formálně upravil: Jaroslav Veselý, Ústav patologické fyziologie LF UP.

Literatura k dalšímu studiu:

  1. Hesse B, Tägil K, Cuocolo A, et al. EANM/ESC procedural guidelines for myocardial perfusion imaging in nuclear cardiology. Eur J Nucl Med Mol Imaging 2005;32:855-97.
  2. Germano G, Berman DS. Regional and Global Ventricular Function and Volumes from Single-Photon Emission Computed Tomography Perfusion Imaging. In: Zaret BL, Beller GA. Clinical Nuclear Cardiology. Third Edition. Philadelphia, Elsevier Mosby, 2005, 189-212.
  3. Kamínek M, Lang O, Henzlova M. Activity of nuclear cardiology in the Czech Republic in 2000 – 2005. Eur J Nucl Med Mol Imaging 2007;34:959-960.
  4. Underwood SR, Wiener S. Myocardial perfusion scintigraphy in Europe 2005: A survey of the European Council on Nuclear Cardiology.  Eur J Nucl Med Mol Imaging 2009;36(2):260-268.
  5. Mysliveček M, Kamínek M. Doporučení k provádění zátěžových testů v nukleární kardiologii. Cor Vasa 2000;42(3): K54-56.
  6. Lang O, Kamínek M, Trojanová H. Nukleární kardiologie. Galén, Praha, 2008.
  7. Flotats A, Knuuti J, Gutberlet M, et al. Hybrid cardiac imaging: SPECT/CT and PET/CT. A point position statement by the European Association of Nuclear Medicine (EANM), the European Society of Cardiac Radiology (ESCR) and the European Council of Nuclear Cardiology (ECNC). Eur J Nucl Med Mol Imaging 2011;38:201–212.
  8. Klocke FJ, Baird MG, Lorell BH, , et al. ACC/AHA/ASNC guidelines for the clinical use of cardiac radionuclide imaging—executive summary: a report of the American College of Cardiology/American Heart Association Task Force on Practice Guidelines (ACC/AHA/ASNC Committee to Revise the 1995 Guidelines for the Clinical Use of Cardiac Radionuclide Imaging). J Am Coll Cardiol 2003;42:1318–33.
  9. Hachamovitch R, Rozanski A, Shaw LJ, et al. Impact of ischaemia and scar on the therapeutic benefit derived from myocardial revascularization vs. medical therapy among patients undergoing stress-rest myocardial perfusion scintigraphy. Eur Heart J 2011;32:1012–1024.
  10. Metelková I, Kamínek M, Sovová E, et al. Stratifikace rizika pomocí zátěžového SPECT zobrazení myokardu v kombinaci se stanovením koronárního kalciového skóre u rizikových pacientů s diabetem a/nebo ledvinným selháním. Vnitř Lék 2010;56(11):1122-29.
  11. Budíková M, Kamínek M, Sovová E, Kaletová M, Metelková I, Henzlová L, Buriánková E, Formánek R. Prognostický význam koronárního kalciového skóre a zátěžového zobrazení myokardu pomocí jednofotonové emisní tomografie u asymptomatických rizikových pacientů. Cor Vasa (v tisku).
  12. Hendel RC, Abbott BG, Bateman TM, et al. The role of radionuclide myocardial perfusion imaging for asymptomatic individuals. J Nucl Cardiol 2011;18(1):3-15.
  13. Wijns W, Kolh P, Danchin N, et al. Guidelines on myocardial revascularization.  Eur Heart J 2010;31(20):2501-55.



Autor příspěvku: 003 dne 14.4.2012 Chcete-li příspěvek editovat, musíte se přihlásit do systému.
Rubriky: 2.1. Kardiologie. Ischemická choroba srdeční. Srdeční selhání.
title=
Klíčová slova: , ,

Nejnovější příspěvky



Website is Protected by Wordpress Protection from eDarpan.com.