Princip stanovení

Stanovení transkutánní tenze kyslíku (TcpO₂) je založeno na měření parciálního tlaku kyslíku na povrchu tkání citlivou polarografickou sondou. Měření je neinvazivní. Kyslík z kapilár difunduje přes pokožku do sondy. Elektrický proud, který v sondě vzniká, je úměrný množství kyslíku v kůži pod ní.

Interpretace výsledku

Tenze kyslíku měřená transkutánní oxymetrií podává  komplexní informaci o kožním prokrvení. Její hodnota je závislá na řadě faktorů:

• Na velikosti přítoku arteriální krve (stav cirkulace, přívodních cév);
• Na stavu mikrocirkulace (lokální hyperémie, nebo stagnace krve);
• Na množství a disociaci oxyhemoglobinu;
• Na difúzi kyslíku tkání (tloušťka a složení tkáně, otok);
• Na metabolické aktivitě tkání;
• (Na okolních podmínkách – hlavně na parciálním tlaku okolního atmosférického kyslíku a na teplotě atd.).

Kazuistika

Vyšetření se s úspěchem využívá při diagnostice a sledování výsledků terapie ischemické nemoci dolních končetin, zejména u pacientů trpících diabetem. Při stanovení na dorzu nohy jsou za uspokojivé považovány hodnoty nad 30 mm Hg. Příklad klinického měření lze najít zde na www stránkách.

Zpracoval: Jaroslav Veselý, Ústav patologické fyziologie LF UP

Literatura k dalšímu studiu

Bém R, Jirkovská A, Dubský M, Fejfarová V, Wosková V, Fexová P: Syndrom diabetické nohy. Dlouhodobé zkušenosti s transkutánní oxymetrií. K dosažení na výše uvedených www stránkách http://www.hpb.cz/cz/cas/08-4/08-4-09.pdf (staženo 17. 7. 2012).