Charakteristika

Trombelastograf zaznamenává křivku tvorby sraženiny na hrotu zavěšeném na torzním vlákně v krvi v rotující kyvetě. Doba vyšetření je asi 40 minut (ostatních vyšetření koagulace více než 1 hodinu), což je jasná výhoda.

Obr. 1. Trombelastograf. (Foto laskavě poskytl R. Uvízl, Klinika anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny LF UP a FN v Olomouci.)

Trombelastografie zejména sleduje (obr. 2):

• Čas R, který uplyne od naplnění analyzátoru vzorkem po vznik prvních fibrinových vláken; vypovídá o nadměrné nebo nedostatečné aktivaci koagulační kaskády.
• Kinetiku tvorby příčných vazeb zpevňujících koagulum (vrcholový úhel α koagula).
• Dobu, která je potřebná pro dosažení určité pevnosti koagula (čas K).
• Maximální průměr (maximální amplitudu) koagula (veličinu označovaná MA) – vypovídá o vzájemné vazbě fibrinu a destiček a o výsledné pevnosti této vazby.
• Podíl úbytku MA koagula po 30 minutách od dosažení MA (veličina LY30 nebo index lýzy sraženiny, CLI) – vypovídá o míře fibrinolýzy (stabilitě koagula).
• Pokud se použije kyveta s heparinázou, podaří se změřit podíl heparinu na vyšetřované poruše (např. zbytkový heparin po mimotělním oběhu při kardiochirurgických operacích apod.).

Obr. 2. Schéma hodnocení TEG.

Na základě popsaných charakteristik, odvozených od dynamiky a výsledného tvaru sraženiny, pak lze vzájemně odlišit:

• Poruchy hlavně způsobené nadměrnou (obr. 3) nebo nedostatečnou aktivací koagulace a nedostatkem prokoagulačních plazmatických faktorů;
• Poruchy způsobené předávkováním heparinem;
• Poruchy funkcí trombocytů spojené s kvalitativními anebo kvantitativními abnormalitami destiček;
• Poruchy způsobené nadměrně aktivovanou fibrinolýzou (obr. 4).

Kazuisitka 1: Trombelastograficky diagnostikovaná hyperkoagulace.

Obr. 3. Vyšetření TEG ukazující na hyperkoagulační stav. Dokumentaci laskavě poskytl Mgr. Ondřej Zuščich, Klinika kardiochirurgie LF a FN v Olomouci.

Kazuisitka 2: Trombelastograficky diagnostikovaný hyperfibrinolytický stav.

Obr. 4. Vyšetření TEG ukazující na hyperfibrinolytický stav. Dokumentaci laskavě poskytl Mgr. Ondřej Zuščich, Klinika kardiochirurgie LF a FN v Olomouci.

Díky tomu je možno léčebně podat takový přípravek, který nejlépe odpovídá povaze přítomné poruchy – plazmu, koagulační faktory, trombocyty, inhibitor heparinu protamin, antifibrinolytika apod. (viz níže). Při krvácivých stavech pacienta je indikováno podání krevních derivátů anebo koncentrátů prokoagulačních faktorů. Při vysoké aktivitě heparinu je indikováno podání protaminu. Antifibrinolytika zabrzdí hyperaktivovanou fibrinolýu. Při převaze procesu na stranu tvorby trombů je indikováno podání antikoagulancií.

Práci s trombelastografem je možno zhlédnout na instruktážním videoklipu Trombelastografie.

Zpracoval: Jaroslav Veselý, Ústav patologické fyziologie LF UP v Olomouci