Obsah [Zobrazit/Skrýt]
Vytisknout Wikistránku Vytisknout Wikistránku

Vyšetřovací metody: Monitorování plicní ventilace, klinické veličiny a indexy



Nepřímé monitorování ventilace

Intenzivní péče musí zabezpečit rovnováhu mezi spotřebou a dodávkou kyslíku do tkání. Základní metody pro kontinuální monitorování ventilačních funkcí u lůžka pacienta (bed-side) jsou následující:

Měření dechové frekvence

Vzhledem ke své variabilitě a relativně nízké normální frekvenci (12 – 16/min) se dechová frekvence se měří v průběhu alespoň jedné minuty. Je výhodné nastavit dolní a horní hranice alarmu.

Pulsní oxymetrie

Pulsní oxymetrie slouží k neinvazivnímu měření stupně oxygenace krve. Měření je založeno na hodnocení absorpce světla o dvou různých vlnových délkách (červeného světla a infračerveného světla) po průchodu přes vrstvu kůže. Redukovaný hemoglobin přednostně absorbuje červené světlo vyslaného sondou, oxygenovaný hemoglobin světlo infračervené. Sonda a čidlo konstruované ve tvaru kolíčku na prádlo se obvykle nasazují na ušní lalůček, na prst, ret, nebo nos. Rozdíl mezi absorpcí červeného a infračerveného světla indikuje saturaci hemoglobinu.

Normální hodnota saturace hemoglobinu kyslíkem v arteriální krvi: SaO2 > 95 %.

Metoda nemůže poskytnout informaci o množství hemoglobinu, a tedy ani o absolutním množství kyslíku v krvi. Neodhalí snížený obsah hemoglobinu v krvi (např. anémii).

Poněkud jiný princip a výpovědní hodnotu má tzv. transkutánní oxymetrie.

Pletyzmografie

Pletysmografie (z řeckých slov plethyó – plním a graphó – píšu) je založena na měření objemových změn daných šířením pulzní vlny ve zkoumaném tělním segmentu. Pletyzmografy obsahují světelný zdroj a čidlo, ze kterého se údaje o průchodu světelných vln vyšetřovanou oblastí přenášejí do počítače. Kromě objemových změn umožňují snímat i saturaci krve kyslíkem (pulsní oxymetrie) anebo i křivku EKG.

Kapnometrie a kapnografie – tenze CO2 ve vydechovaném vzduchu (ETCO2)

Čidlo CO2 měří tenzi CO2 v exspirovaném vzduchu (ETCO2, end-tidal CO2) v místě výstupu z dýchacích cest pacienta v průběhu celého dechového cyklu a zaznamenává ji graficky (kapnografie). Výpovědní hodnotu zejména má nejvyšší hodnota ETCO2 na konci výdechu. Dovoluje posoudit míru globálního respiračního selhání signalizovaného hyperkapnií.

Normální rozdíl mezi paCO2 (parciální tlak CO2 v arteriální krvi) a ETCO2 je asi 0,25 – 0,66 kPa (2 – 5 mm Hg). Existence tohoto gradientu CO2 vyplývá z přítomnosti mrtvého prostoru. Odráží poměr velikosti dechového objemu a mrtvého prostoru. Zvětšení mrtvého prostoru (anatomického, nebo funkčního – při poklesu perfúze) se projeví snížením ETCO2. Pokles perfúze může být způsoben nízkým srdečním výdejem, obstrukcí při plicní embolii, vysokým PEEP (pozitivním end-exspiračním tlakem) nebo PIP (pozitivním inspiračním tlakem) apod.

Gastrická tonometrie

Čidlo CO2 zavedené do žaludku měří regionální pCO2 v žaludeční sliznici. Vzestup pCO2 informuje o poruchách perfúze ve splanchnické oblasti.

Spirometrie

Spirometrie dovoluje určit důležité charakteristiky respirace:

Přímé monitorování alveolární ventilace – měření krevních plynů

Vzorek arteriální krve je zpracován analyzátorem krevních plynů přímo u postele pacienta (bed-side). Výsledkem je stanovení parciálního tlaku (tenze) kyslíku v arteriální krvi (paO2), parciálního tlaku (tenze) oxidu uhličitého v arteriální krvi (paCO2) a saturace hemoglobinu arteriální krve kyslíkem (SaO2).

Obr. 1 Kombinovaný acidobazický analyzátor Stat Profile CCX. Provádí analýzu krevních plynů ze vzorku arteriální krve. Foto laskavě poskytl MUDr. Radovan Uvízl, Klinika anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny LF UP a FN v Olomouci.

Obr. 2 Záznam analýzy krevních plynů kombinovaným acidobazickým analyzátorem. Foto laskavě poskytl MUDr. Radovan Uvízl, Klinika anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny LF UP a FN v Olomouci.

Záznam analýzy krevních plynů osahuje jak přímo naměřené, tak dopočítané hodnoty.

Měřené hodnoty jsou:

Zároveň se rutinně měří veličiny usnadňující interetaci analýzy krevních plynů:

Dopočítané hodnoty jsou:

Respirační indexy

Tři z nejčastěji používaných respiračních parametrů se opírají o znalost frakce O2 v inspirovaném vzduchu, FiO2.

PF-index (PFi, index tlak-frakce) neboli Horowitzův index

Jde o poměr tlaku paO2 a frakce FiO2:

Oxygenační index, OI

Předností OI oproti PFi je, že postihuje i tlakové změny:

Alveolo-kapilární gradient kyslíku, (A-a)DO2

Alveolo-arteriální gradient kyslíku (alveolo-arteriální diference) informuje o stavu difúze alveolo-kapilární membránou. Opírá se o údaje o koncentraci kyslíku ve vdechovaném vzduchu, znalost parciálních tlaků plynů v krvi a dosazenou hodnotu parciálního tlaku vodní páry v alveolech.

Zpracoval: Jaroslav Veselý, Ústav patologické fyziologie LF UP v Olomouci




Autor příspěvku: 003 dne 7.7.2012 Chcete-li příspěvek editovat, musíte se přihlásit do systému.
Rubriky: 3.4. Hypoxie. Hyperoxie. Podpora ventilace.
title=

Nejnovější příspěvky



Website is Protected by Wordpress Protection from eDarpan.com.